Na jižní Moravu se nejezdí spěchat. Krajina se tu otevírá pomalu — za každou zatáčkou další řádky vinic, polní cesta a vesnice schovaná mezi kopci.
Vyrazil jsem ještě před východem slunce. Nízké světlo kreslilo přes pole dlouhé stíny a na listech révy zůstávala noční rosa. Právě takové chvíle mám na cestování nejraději: nikde nikdo, jen ticho a první zvuky probouzejícího se dne.
Fotografování krajiny
Místo rychlého hledání známých vyhlídek jsem tentokrát sledoval vedlejší cesty. Fotoaparát zůstal často v batohu. Nejdřív bylo potřeba místo pozorovat, pochopit jeho rytmus a teprve potom hledat obraz.
Tento text i fotografie jsou ukázkovým obsahem. Později je lze jednoduše nahradit skutečným příběhem a snímky v této složce.
